Center for Regulatory Compliance Programs

Společnost Center for Regulatory Compliance Programs, s.r.o. se zabývá tvorbou Compliance programů a poradenstvím stran prevence páchání trestné činnosti ze strany právnických osob ve smyslu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Přirozenou součástí našich služeb je též školení trestní odpovědnosti právnických osob, a to jak managementu, tak zaměstnanců právnických osob. Nabízíme jednu z nejvyšších možných odborností v České republice, včetně služeb advokáta, kdy diskrétnost a profesionální přístup je samozřejmostí.

Trestní odpovědnost právnických osob

Trestně odpovědné jsou všechny právnické osoby, a to bez rozdílu, tedy akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, družstva, nadace, příspěvkové organizace i státní podniky apod.

Výjimkou je Česká republika jako právnická osoba sui generis (tzn. instituce jednající jménem České republiky – ministerstva a jiné organizační složky státu, správní úřady apod.) Druhou výjimkou jsou územní samosprávné celky (obce a kraje), ovšem pouze a výhradně při výkonu veřejné moci, které nejsou trestně odpovědné. Obce a kraje v rámci soukromoprávního vztahů (uzavírání smluv, dispozice s majetkem apod.) trestně odpovědné jsou.

  • Způsob spáchání trestného činu právnickou osobou

U právnické osoby nelze hovořit o spáchání trestného činu v pravém slova smyslu, ale o „odvozené trestní odpovědnosti“ z jednání konkrétních fyzických osob, kdy trestný čin fyzické osoby se při splnění zákonných podmínek tzv. přičte osobě právnické.

Kdy jednání fyzické osoby musí být činěno jejím jménem nebo v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti. Zavinění právnické osoby je pak svým způsobem odvozováno od zavinění fyzické osoby.

První kategorií jednání, které se jako trestněprávní právnické osobě přičte, je jednání statutárního orgánu nebo jeho jednotlivého člena (např. člen představenstva) či jednání osoby, která je oprávněna jménem právnické osoby jednat (mandatář, prokurista apod.).

Druhou kategorií jsou osoby, které v právnické osobě vykonávají řídící nebo kontrolní činnost, a to i když nespadají do kategorie první (např. valná hromada, generální ředitel, člen dozorčí rady, apod.). Třetí kategorií je jednání osob, které vykonávají rozhodující vliv na řízení této právnické osoby. Např. se jedná o situace v rámci holdingu mezi mateřskou a dceřinou společností, kdy ovládající osoba může způsobit trestnou činnost osoby ovládané.

Rovněž tak se může jednat i o jednání reálného vlastníka, který de iure nemá žádný právní mandát k účasti na rozhodování právnické osoby, ale de facto má zásadní rozhodovací vliv na její činnost.

Poslední a nejvíce komplikovanou kategorií je kategorie zaměstnanců. Každý jednotlivý zaměstnanec firmy může spáchat trestný čin, který se právnické osobě tzv. přičte. Musí však jít o jednání při plnění pracovních úkolů a za předpokladu, že jedná na základě rozhodnutí či pokynů orgánů právnické osoby, anebo proto, že orgány právnické osoby nebo další výše uvedené osoby (tři kategorie) neprovedly taková opatření, která měly provést podle jiného právního předpisu nebo která po nich lze spravedlivě požadovat, zejména neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo jiných osob, jimž jsou nadřízeny, anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu.

Pokud jde o odpovědnost fyzické osoby za trestný čin, tak ta za něj bude rovněž sama odpovídat. To znamená, že v drtivé většině případů bude potrestána jak fyzická osoba (např. člen představenstva, generální ředitel či zaměstnanec), tak samotná právnická osoba.

Zákon dokonce pamatuje i na případ, kdy se nepodaří prokázat trestný čin konkrétní fyzické osobě. Právnickou osobu to odpovědnosti jednoznačně nezbavuje, takže v daném případě bude potrestána pouze ona. Pokud se naopak právnická osoba obhájí, že „nic nezanedbala“ a jednání fyzické osoby jí nelze přičíst, bude potrestán např. „pouze“ generální ředitel, člen představenstva nebo zaměstnanec.

Od 1. prosince 2016 bude účinná novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, která umožní na rozdíl od současného právního stavu se vyvinit i za jednání jiných osob, nejen řadových zaměstnanců. To znamená, že za předpokladu přijetí námi nabízeného programu se může právnická osoba hájit i proti případným trestným činům statutárního orgánu, vedoucích zaměstnanců, člena dozorčí rady, vlastníka apod. Prezident republiky tuto novelu podepsal 1. června 2016 a tato nabude účinnosti 6 měsíců po vyhlášení ve Sbírce zákonů, tj. 1. prosince 2016. Ve smyslu zásad trestního práva bude možnost se vyvinit i za jednání spáchaná před jeho účinností.    

 

  • Trestné činy, kterých se může právnická osoba dopustit

Právnická osoba může spáchat pouze taxativní výčet trestných činů, který je z hlediska počtu výrazně užší než u osob fyzických. Právnická osoba může spáchat cca 85 trestných činů, které však pokrývají velmi širokou oblast chráněných zájmů. Z hlediska jednání právnické osoby lze za nejrizikovější považovat trestné činy majetkové, trestné činy daňové či v oblasti sociálního pojištění a jiných povinných plateb, trestné činy související se zadáváním veřejných zakázek, úplatkářské trestné činy, trestné činy spojené s porušováním autorských práv, ekologické trestné činy nebo trestné činy spojené s čerpáním evropských dotací. Od 1. prosince 2016 pak bude účinná právní úprava, která zavádí de facto obecnou trestní odpovědnost právnických osob za takřka všechny trestné činy tj. nově přes 200 trestných činů.

 

  • Sankce pro právnickou osobu

Zákon rozeznává členitou škálu trestů, kterými jsou:

a) zrušení právnické osoby;

b) propadnutí majetku;

c) peněžitý trest (od 20 tis. Kč do 1,46 mld. Kč);

d) propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty;

e) zákaz činnosti;

f) zákaz plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži;

g) zákaz přijímání dotací a subvencí;

h) uveřejnění rozsudku.

Pravomocně uložené tresty jsou evidovány ve veřejně přístupném rejstříku trestů právnických osob. Žadatelem o informace může být kterákoliv fyzická osoba a údaje obdrží na každém místě Czech point. Totožnost osoby, která žádost o informace podává, není ověřována.

 

  • Délka trestního řízení s právnickou osobou

Nelze konstatovat, že by trestní řízení vedené proti právnické osobě bylo rychlejší než u osob fyzických, zejména z důvodu, že řízení je vedeno společně s trestným činem osoby fyzické. V tomto případě je potřeba zmínit, že samotné trestní řízení má obrovské negativní dopady na činnost a pověst právnické osoby. Právnické osoby zahraničních vlastníků v takovém případě mohou v mnohých případech využít tzv. Compliance smluvní doložky, jejímž uplatněním mohou odstoupit od uzavřené smlouvy. I samotné trestní stíhání tak může mít primární dopad na obchodní činnost právnické osoby. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob dále upravuje – na rozdíl od osob fyzických – speciální zajišťovací instrumenty pro stíhané právnické osoby, jako například dočasné pozastavení výkonu jednoho nebo více předmětů činnosti nebo uložení omezení nakládání s majetkem právnické osoby. Každý člen managementu jistě pochopí, že už samotné uložení zajišťovacího instrumentu může být pro právnickou osobu likvidační a na pravomocný trest ani není potřeba čekat.

 

Rychlý kontakt

Adresa: 

Revoluční 1044/23

110 00 Praha 1 

   
Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.